Co se mi už do igelitky nevešlo





Syrský otec, který neopustil svou zemi jako mnoho jiných, jemuž otrávili assádovi vojáci sarinem ženu a dvě malé děti!

Zamyšlení nad "Krysařem"

5. června 2012 v 5:04 | Patrik Vlk |  Názory, komentáře


Přichází Krysař…

Kdo je tento záhadný muž, tato tajemná postava putující odnikud nikam a hubící krysy? Krysy, páchající škody a »znechucující« všednímu a smutnou šedí osudem odpočítaných dnů kynožícímu se človíčku pohled na svět. Krysy, které tady zřejmě přestavují nějaké zlo. Sice menší zlo, než je samotný Satan - Pokušitel, také vystupující jako důležitý aktér tohoto smutného příběhu.
Z Dykova podání by se mohlo zdát, že jde o nějakého dalšího Vykupitele: o čemž by svědčila i tajemná moc, zprostředkovaná jeho píšťalou - píšťalou budící touhu a naději, píšťalou ovládající každou tu mamonem a neřestmi zkaženou duši; i to zarputilé svádění Ďáblem prostřednictvím satanášova otroka Fausta z Wittenberka - domnívajícího se však, že on je tím "pánem", kterému Ďábel "jen slouží". Až zarážející podoba s biblickým příběhem o svádění postícího se Ježíše na poušti (Matouš 4,1), ačkoliv z jiného pohledu, ale se stejným výsledkem. Sváděný těm všem, zajisté jen planým slibům - které v důsledku vedou k nikdy nekončícímu otroctví Zlu, odolal.

Přichází do poklidného hansovního městečka Hammeln…

Žijí tady lakotní konšelé, kterým je zatěžko vyplatit mzdu nezávislému Krysaři za jím poctivě odvedenou práci, ale v těžkém snu přivolaném jejich špatným svědomím, možná samotným Ďáblem, blahosklonně vyplácí prémie "svým" dělníkům, kteří na ně otročí a přispívají k rozšíření jejich bohatsví i jejich "světské slávy".
Zde má svůj vyhlášený podnik »U Žíznivého člověka« hostinský Röger, kterému nevadí ani "špinavé" peníze: »Tento peníz pravděpodobně pochází z ďáblovy dílny. Ale za ďáblův zlaťák lze nakoupit více nežli za groš anděla.«
Žije tady rybář Sepp Jörgen - chudobný duchem, majetkem i láskou… Však dobře chápající, že »se někteří rodí ke štěstí a jiní ke strastem. Chápal i to, že existují páni v nádherných kožiších, s krásnými řetězy na radnici, kteří poroučejí, a že je chudina v temných, vlhkých doupatech, která je musí poslouchat. To vše věděl, protože to viděl celý svůj život.« A chápal i to, že »je nutno uhnout z cesty, jedou-li po říšské silnici opilí lancknechti.«
I Kristián, kterému nechybí nic - snad jen pravá láska. A dědictví po svém strýci, soukeníku Ondřejovi, na které se už bezcitně a netrpělivě třese.
Agnes… Kupodivu, zkázou města nejsou jen proradní konšelé, ale je to především ona, Agnes, která zhřešila láskou… Ukonejší a očistí ji temná hlubina řeky?
A Vykupitel - Krysař ztrativši svou milovanou Agnes, pomocí kouzelné píšťaly odvádí hřešící do propasti. Anebo snad do bájné země Sedmihradské?
Město bylo očištěno od hříchu. - Ušetřeni zůstali jen "blahoslavený chudý v duchu" (Matouš 5,3) a duše čistá, ještě hříchem neposkvrněná…

Poněkud temný je příběh - temný jako budoucnost tohoto zrazeného národa… Příběh starý již sto let! Není snad pomoci? Když už i »tam nahoře« dlí Ďábel…?
Lidstvo zapírá Boha, představujícího pozitivní jevy, a přiklání se k Satanu, strůjci všeho Zla zde na Zemi. Mocichtivost, mamon… které vedou k podlosti, lži, krádežím a vraždám. Vraždí se z nenávisti; pro peníze, z politických důvodů - což je Zlo v tom nejhorším podání. A politici i se svými poskoky úředníky se jen ďábelsky chechtají, mnou si vítězně ruce a už se třesou, koho dalšího podvedou, koho okradou, koho z moci úřední nechají pro mamon a udržení si této své pochybné moci zlikvidovat.
Politici i ti jejich úředníci jsou klidní - spoléhají na krátkou paměť národa, jemuž pouze ku svému prospěchu vládnou: »A pak se vůbec zapomínalo. Ve městě Hammeln se zapomínalo rychle. Včera milovali a dnes o tom nic nevěděli. Včera nenáviděli a dnes to byla pohádka pro děti. Včera se báli a dnes chodili Bonifác Strumm a Gottlieb Frosch klidně pod podloubím náměstí.«
Ale odsud až posud - vzpomeňme! Kolik už vladařů ve známé historii lidstva skončilo pod sekerou kata, zavražděno odpůrci, anebo rozsápáno rozzuřeným lidem… Dočkáme se i my spravedlnosti?
Nebo je to opravdu tak, jak na začátku příběhu říká Agnes Krysaři: »staří lidé míní, že svět je stále horší.« - ?

Patrik VLK, 2012


Tento příběh jsem četl poprvé před více jak měsícem, ale svou výpovědí o lidském charakteru, poplatnou stále i v těchto nových - prý již "moderních" časech (novelu napsal Dyk ještě v době, kdy byla česká země součástí Rakousko-Uherské monarchie), mne opravdu hluboce zaujal i dojal; a tak jej předkládám i vám, návštěvníkům mého blogu, abych se o svůj náhodný objev podělil. A připomenul, v čem je ukryto všechno Zlo světa - jsou to směšná Pýcha a mrzký Mamon…
Omlouvám se za zmodernizovanou (a ne tak zcela věrnou) podobu, kterou jsem tehdy našel někde na internetu (asi Ulož to - chyby, na které jsem narazil, jsem se pokusil "nějak" upravit, ačkoliv jsem neznal originální verzi. Časem vyměním za originální znění stažené minulý týden ze serveru eKnižky.sk.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



"Poslední slovo komunismu je vládnout a nikoli zachraňovat; jeho velikým heslem je moc a nikoli pomoc."
Karel Čapek



"Nemysli.
Když myslíš, tak nemluv.
Když mluvíš, tak nepiš.
Když píšeš, tak nepodepisuj.
Když jsi podepsal - pak se nediv."
Jan Werich

"Ti, kteří jsou ochotni obětovat svobodu za dočasnou bezpečnost, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečnost."
Benjamin Franklin

"Jediný způsob, jak změnit režim, je odmítnout se na něm podílet a zároveň poukazovat na jeho ustavičné nedokonalosti a zvrácenost."
Peter Joseph

"Dokud nebudou lidé uvědomělí, nebudou se bouřit, a dokud se nevzbouří,
nemohou se stát uvědomělými."
George Orwell

"Skutečná revoluce je revoluce vědomí."
Peter Joseph



VŠE SOUVISÍ SE VŠÍM: JAKO NAHOŘE, TAK I DOLE.


A tak se pokouším nalézat ty SOUVISLOSTI.



"Demokracie je přece o lidech. A lidi by měli mít názor!"
Tomáš Klus



Děkuji za návštěvu